
Pohled na Capoeiru
Publikováno: Čtvrtek, 23.06. 2005 - 10:33:13 Téma: Příběhy
Tak tento příběh s capoeira zápletkou psala jedna holčina (autorka nechce být uvedena), jde jen o malou část z jejího románu, ale myslim že určitě stojí za přečtení!
Musim podotknout, že tento článek byl již jednou zveřejněn. Pár věcí mi tam nesedí (například ty antidepresiva), ale autorka má určitě dobrou fantazii, tak proč se nepodělit :o)
PS: autorka capoeiru neprovozuje
... pohlédla na hodiny. Měla by se už připravit na schůzku s tím podivným chlápkem dole v parku. Sáhla tedy po krabičce léků. Měly usměrňovat její sebekontrolu a brala je už od dětství. Ani nevěděla proč. Měla po nich však dobrý pocit, a tak se nepídila po detailech. Vymáčkla poslední zelenou pilulku, polkla a hodila prázdný obal do koše. Hned zítra si musí dojít pro další, připomněla si. Po těle se jí rozlévalo příjemné teplo a vůbec si připadala najednou klidnější a sebejistější. Vstala z křesla a přesunula se do ložnice. Ze skříně vytáhla volné světlé kalhoty, khaki tílko a dva kusy tmavé látky. Převlékla se do svého oblíbeného cvičebního oblečení a vyčesala si vlasy do ohonu. Na každou ruku si pak od zápěstí až po kloubky pečlivě omotala tmavý cár, prokličkovala mezi prsty a konce látky na každé ruce pěvně svázala. Byla připravená. Zabouchla za sebou dveře bytu, zdolala schody a vyběhla směrem k parku. Úmyslně běžela, aby nebyla na místě tak ztuhlá. Občas poskočila a udělala nějaký ten výpad proti pomyslnému protivníkovi. Cítila se klidná. Přiběhla k parku a zpomalila. Minula pár lidí, co venčili své chlupaté mazlíčky, sem tam se někdo povaloval v trávě a na lavičkách u pískovišť posedávaly maminky, aby dohlédly na své malé, hrající si ratolesti. Míjela všechny ty obyčejné lidi a obezřetně se rozhlížela po okolí. Dostala se do odlehlejší části parku, kde už nikoho neviděla. Zamířila k vysokému stromu a sedla si k jeho kmeni. Rukama objala mohutný kmen. Cítila jeho drsný povrch, přes který k ní pronikala energie a teplo. Přitiskla se těsněji ke stromu a vstřebávala jeho životní sílu. Zavřela oči. Najednou jako by svět přestal existovat. Byla jenom ona a ta síla, která ji celou prostupovala od konců prstů až po kořínky vlasů. Pustila se kmene a vstala, oči stále zavřené. Otočila se ke stromu zády a pomalu zvedala ruce nad hlavu v širokém oblouku. Její mysl zachytila nějakou překážku. Nedokázala zatím rozeznat co to je, ale raději se připravila k zákroku. Rozkročila se a zkřížila ruce na prsou, omotané pěsti zaťaté. Uvědomila si, že zhoustl vzduch. Rozpálené Slunce přikryl mrak a ochladilo se. Chvíli nehnutě stála. Pak se náhle odrazila a vyskočila do vzduchu. Lehce stoupala do výšky a v nejvyšším bodě se stočila do klubíčka. Dopadla o několik metrů dál kolmo od místa, kde prve stála. Otočila se a otevřela oči. Muž, zahalený v tmavém plášti s kápí přes hlavu, zatleskal. “Působivé,“ podotkl suše. Zřejmě ho vůbec nevyvedlo z míry, že ho ta dívka právě saltem přeskočila a ještě k tomu měla zavřené oči! Popošel směrem k ní a hypnotizoval ji svýma lesklýma očima. Byly tmavé a studené, jakoby bez citu. Zastavil se asi metr před ní. Ty oči byly to jediné, co z něj bylo vidět, protože od hlavy až k patě ho zakrývalo tmavé sukno. Ruce měl založené a schované v rukávech jako mnich. Vpíjeli se navzájem do svých pohledů. On s úšklebkem, ona s odhodláním. …odněkud se nesla sotva slyšitelná melodie. Bubny zlehka naznačovaly napjatou atmosféru mezi protivníky a Spy se začala pohybovat ze strany na stranu. Její pohyb - ginga - znemožňoval odhalit příští krok, který se chystala podniknout. On se zasmál. “Tak slečna dává přednost indiánským tanečkům? No dobrá, trošku si pohrajeme.“ “Není známo, že by v Brazílii byli někdy indiáni,“ušklíbla se. Podřepla a mírně se předklonila, přesouvaje těžiště dozadu. Nohama se odrazila a prohnula se jako luk. Lehce se dotkla rukama země, aby usměrnila pohyb a dopadla na obě nohy - to celé ve zlomku vteřiny a vrátila se zpět do gingy. Po shlédnutí přemetu vzad sklonil muž hlavu ke straně a povytáhl jedno obočí. Připojil se k dívce a oba teď kryli své ataky jednotvárným pohybem v rytmu bubnů. Hudba zněla zřetelněji a hlasitěji. Nabírala na intenzitě a nutila je začít už konečně otevřený souboj. První výpad patřil jemu. Ať předvede co umí! Pochopil výzvu a bleskově se opřel chodidlem o její břicho. Získanou silou ji tlačil dozadu, ale ona se vychýlila a ladně skočila hvězdu na stranu. Nespouštěla z něj oči. Na jeho úder odpověděla kopem z otočky, ale on ránu vykryl a uhnul její patě prohnutím trupu a sklonem k zemi. Využila tedy okamžiku, kdy se zvedal obratel po obratli a rovnal páteř, aby znovu zaútočila. Sklonila se k levé noze, pravou vyšvihla nahoru do vzduchu a zasadila mu úder do žeber, který vycházel z její rotace. Muž ztratil rovnováhu a zapotácel se kousek od ní. Dobře voleným rondatem se přemístila k němu. Odrazila se od země, pokrčila pravé koleno, švihla a její nárt směřoval na krční tepnu protivníka. Ten se však také odrazil a zmařil její kop. Zachytila se jeho ramen - zády k němu, nohama se opřela o jeho břicho a švihla sebou dozadu. Tím se dostala za něj a dopadla na zem. Jeho vychýlila z rovnováhy, ale odrazil se rukama a ihned se zvedl do špicaru. Švihl sebou vzad a už stál proti ní. Byli zase na začátku. Ginga jim sloužila jako maskování a oni se obcházeli jako dvě šelmy...
|
|